Včela
Včely tvoří ve včelstvu nejpočetnější složku a včelstvo je existencí závislé na jejich činnosti. Vznikají z oplozených vajíček. Jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány, a proto se nemohou spářit s trubci. Pokud je včelstvo náhle bez matky a nemá šanci odchovat matku novou, dojde k vzájemnému krmení dělnic mateří kašičkou, čímž dojde k aktivaci jejich vaječníků a mnoho dělnic se vyvine v kladoucí samičky – TRUBČICE, ty však kladou jen neoplozená vajíčka a z nich se vyvíjejí pouze trubci, nemohou tedy včelstvo zachránit
Délka vývoje
21 Dní
Délka života
4 až 6 týdnů v létě, 7 až 9 měsíců v zimě
Velikost těla
12-14 mm
Hmotnost
100 mg
Tělo včely
Nohy
Včela má 3 páry nohou (pedes), které včele slouží k pohybu, k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání voskových šupinek, sběru a ukládání pylu a čištění tykadel. Nesou též chemické a mechanické receptory. Známé je hlavně ústrojí na třetím páru nohou, zvané košíčky, do kterých sbírá pyl.
Články nohou: kyčel (coxa), příkyčlí (subcoxa), stehno (femur), holeň, pata a články (poslední nese drápky a polštářky)
Křídla
Včela má na každém boku hrudní části jeden pár blanitých křídel (alae), která jsou na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků, okem běžně neviditelných. Přední křídla jsou větší než zadní. Podle délky dvou určitých žilek na křídle včely včelaři vypočítávají tzv. loketní index, podle kterého poznají, o jaké geografické plemeno včely se jedná. Včela má křídla neustále napjatá, pohyb křídel je tak rychlý, že není možné sledovat jednotlivé kmity. Letící včela spojí zadní křídlo s předními háčky ve sponě. Vytvoří tak souvislou trojúhelníkovou plochu. Po skončení letu a návratu křídel do normální polohy v klidu se háčky posunutím předního křídla přes zadní samy vypnou. Pohyb křídel nahoru a dolů ve tvaru osmičky zajišťují hrudní svaly. Včela dokáže letět dopředu, stát za letu na místě (např. když zpracovává pyl do rousků) a také dokáže stát na podložce a pohybem křídel účinně větrat úl.
Vývoj včely
1-Vajíčko 2-Larva 3-Předkukla 4-Kukla 5-Dospělec
Vajíčko pokládá matka včely medonosné do dělničí či trubčí buňky plástu nebo do mateří misky. Do včelí buňky a mateří misky klade vajíčka oplozená, do trubčích vajíčka neoplozená. Vajíčko je bílé tyčinkovité, lehce zakřivené, o délce 1,3–1,8 mm a hmotnosti kolem 0,130 mg.
Larva vylíhlá z vajíčka není ještě vůbec podobná včele a musí projít celou dokonalou proměnou, než se z ní stane dospělec (imago). Tělo larvy tvoří hlava a 13 článků. Pokožka larvy má bílou lesklou barvu. Larvy jsou v prvních hodinách dlouhé přibližně 1,5–2,0 mm a směrem k hlavě a zadečku se jejich tělo zužuje. V buňkách jsou larvy stočené bříškem dovnitř a postupem růstu se napřimují a vyplní téměř celý objem buňky.
Předkukla má v mateřské buňce, tzv. matečníku, vytvořený zámotek jen na bocích a ve vrchní části buňky. Do tohoto zámotku se larva zapřádá po zavíčkování buňky. Jednotlivé vnější části těla předkukly už začínají narůstat do tvarů podobných dospělé včele.
Kukla je čtvrtým stádiem vývoje včely. Stádium kukly trvá u matky 5 dní a u dělnic a trubců 8 dní. Během této doby se kukla nehýbe a je natočená v buňce hlavou směrem k otvoru buňky. Ve stádiu kukly nastává přeměna vnitřních orgánu. Živiny potřebné pro látkovou přeměnu a na tvorbu nových orgánů čerpá ze zásob proteinů, glykogenu a tuku, které si vytvořila v larválním stádiu.
Dospělec vylézá z buňky po vykousání jejího víčka. Celkový vývoj matky trvá 16 dní, dělnice 21 dní a trubce 24 dní.
Dorozumívání včel
V případě, že létavka najde v okolí zdroj snůšky, vrací se do úlu s plným medným váčkem a nabízí jeho obsah ostatním včelám. Tím vzbudí jejich pozornost a začne tančit. Je li zdroj snůšky blízko úlu (asi do 100m), tančí tzv. kruhový taneček, je-li zdroj dále, tančí natřásavý taneček.
Natřásavý taneček
Při natřásavém tanečku včela na plástu opisuje osmičku, přičemž ve středu osmičky natřásá zadečkem do stran a vydává vrzavé zvuky. Provedením tanečku předává mnoho důležitých informací o pozici a vydatnosti zdroje.
Doba trvání natřásavé části tanečku udává vzdálenost zdroje od úlu. Pokud se včela natřásá 1 sekundu, je zdroj vzdálen ~600m. Trvá-li 2 sekundy, je zdroj vzdálen ~1,5km atd. Během tance dává opět ochutnat ostatním včelám. S přibývající vzdáleností klesá atraktivnost zdroje a na její taneček reaguje méně ostatních létavek.
Kruhový taneček
Včela na plástu běží po kruhu velkém zhruba jako šest buněk, tam kde začala se obrátí a běží nazpět. Toto několikrát opakuje a dává ochutnat z medného váčku ostatním včelám. Ty poté vylétají z úlu a v soustředných kružnicích vyhledávají zdroj stejné chuti a vůně, jakou okusily od tančící včely.
